Rakousko ferraty

6.-8.8.2021

Nápad zkusit ferraty vznikl už dávno, ale jeho realizace nám chvilku trvala. Teda spíš Maříkovi trvalo pár let mě přemluvit, protože můj strach z výšek mi říkal jasné NE! Nakonec jsem kývla, že to tedy zkusíme, ale pouze s někým, kdo už je někdy lezl. Což byl Maříkův nejlepší kámoš. Přibrali jsme klasicky i mojí nejlepší kámošku Miru a v naší osvědčené partě vyrazili směr Salzkammergut.

! TIP - skvělý web na vyhledávání via ferrat po celém světě - https://www.viaferraty.cz/databaze-via-ferrat/ !

Nejprve tomu samozřejmě předcházely dlouhosáhlé domluvy a vymýšlení, jaké ferraty polezeme. Když kluci začali navrhovat obtížnost C nebo nedejbože C/D, musela jsem zasáhnout. Nakonec z našich debat vzešly tyto dvě - jedna kratší Adolari (obtížnost B/C) a jedna delší Drachenwand (obtížnost C).

! TIP - ferratový set (helma, sedák a brzda) jsme si půjčili na víkend už v Praze. Vyjde to určitě levněji než to půjčovat v Rakousku. My to konkrétně půjčovali na tomto webu (https://www.pujcovna-kol-praha.cz/) a účtovali nám vyloženě jen dva celé dny (290,-) za předpokladu, že si to půjčíte v pátek odpo a vrátíte v pondělí do 12:00 !

Rakousko

V pátek jsme tedy vyrazili a noc strávili na přírodním spotu kousek od ferraty. V sobotu ráno jsme se přesunuli do městečka Adolari, kde jsme zaparkovali u kostela (parking 2 €/den). Mimo jiné u kostela najdete i restauraci a pramen vody, z kterého si můžete doplnit zásoby. Prvně jsme zkoukli na infotabuli popis ferraty a pak vyrazili. Cesta k začátku trvala asi 15 minut, samotná ferrata pak něco kolem 1 hodiny. Jako zpestření nabízela lanový most a krátkou "zipline" přes rokli.

Myslím, že na první setkání s ferratou, jsme měli zvolit ještě nějakou lehčí, ale vzhledem k tomu, že nebyla moc dlouhá, se to fyzicky zvládnout dalo. S mým strachem z výšek to bylo horší, resp. jsem zvolila taktiku koukat jen nahoru a pevně se držet, to celkem vycházelo. Problém přišel u lanového mostku, kdy jsem měla pod sebou ďouru jak vrata, ale i to jsem dala a nakonec i ziplinu. Byla jsem ráda, že jsem napoprvé nezaváhala a vylezla na horu bez újmy, a tak jsem se i docela těšila na druhou ferratu, kterou jsme měli v plánu odpoledne, to jsem ještě moc netušila, co mě bude čekat…

Ferrata Adolari

Mostek na ferratě Adolari

Po této via ferratě vás čeká ještě asi 20 minut sestup dolů zpět na parking. Pak nás čekal přejezd k jezeru Mondsee na via ferratu Drachenwand (Dračí stěna vysoká 1 060 m), právem označovanou jako jednu z nejkrásnějších via ferrat v Rakousku. Dle webu to měla být obtížnost C (chvílemi C/D) s délkou asi 560 m (cca 2 hodiny) a krásnými výhledy. Už když jsem tu stěnu viděla, chtěla jsem se otočit na podpatku a jít se slunit na pláž, jelikož byl celkem pařák. Ale to mojí skupinou bylo zamítnuto a tak jsme vyrazili.

K začátku ferraty jdeme asi půl hodinky lesem, pak na sebe nahodíme sedák, přilbu a jdeme na to. Via ferrata začíná dvěma delšími žebříky a já se už začínám proklínat, že jsem se nechala strhnout. Ferrata je z počátku ve stínu (jdeme ji cca v 13:00), a proto to není zas tak náročné. Je hodně odpočívacích míst, což aspoň na chvíli zachraňuje můj strach z výšek. Postupem času, kdy stoupáme výš a výš, tu výšku už ani nevnímám a jen se soustředím na pevné držení a koukání se jen nahoru. Občas se mi zasekne karabina, tak mi Mařík zezadu pomáhá, abych se nedejbože nemusela kouknout dolů. Střídají se lehčí pasáže s těmi těžšími a postupně je celá ferrata na přímém sluníčku, což je celkem záhul. Na této ferratě je spousta krásných výhledů a také je super, že je rozdělena na 20 částí, takže zhruba víte, kolik už toho máte za sebou, ale bohužel i před sebou. Kousek pod vrcholem narazíte na zpestření ve formě lanového mostku (pro mě to byla spíš tryzna koukat pod nohy na prkna) nebo levitující lavičky. Mostek jde obejít via ferratou C/D. Nakonec jsem ho dala a po třech hodinách konečně vyšplhala k vrcholovému kříži. Ten pocit, když to dáte a překonáte sami sebe, je opravdu k nezaplacení.

Pohled na horu Drachenwand

Výhledy při výlezu ferraty Drachenwand

Jelikož je tato ferrata dost exponovaná (doporučujeme vyrazit brzy ráno), celý výstup nám trval 3 hodiny - normálně by měl trvat dvě. I když si myslíte, že jste nahoře a horší to být už nemůže, tak nepodceňte sestup. Cesta lesem je chvílemi dost náročná. Může to tam klouzat, někde jsou i žebříky či jistící ocelová lana. Doporučuji se jistit všude, kde to bude možné. Po sestupu narazíte na hospůdku, kam jsme my museli hned zavítat a spláchnout ten výstup. Také jsme měli v plánu si večer něco ugrilovat, ale po pár km jízdy autem, jsme zjistili, že v Rakousku v sobotu zavírají snad všechny krámy v šest večer. No nic, vyrazili jsme na benzinku a tam skoupili vše, co vypadalo, že je aspoň trochu na gril. Jenže pak byl další problém, všechny kempy plný a hnalo se na nás něco strašidelného - brutální vichr, lidi utíkali do kempů a vypadalo to na obrovskou bouřku. No nic. Dojeli jsme už asi do 5. kempu a že paní provozní někde běhá po kempu. Viděli jsme volnej flek, tak jsme si tam postavili stan a začali rozdělávat oheň. Jenže pak se přiřítila paní provozní a když už nám to krásně hořelo, stačilo to tam jen hodit, tak nám řekla, ať to uhasíme, že fouká a že máme postavený stan na spotu někoho jiného atd atd, ale nakonec nás tam na jednu noc nechala přespat. A my na tajňáka ve stanu na plyňáku vařili tortellini, který jsme raději vzali, kdyby náhodou.

Výhled z vrcholu ferraty Drachenwand

Po větrné noci se rýsoval poměrně hezký den, a tak jsme se rozhodli si udělat ještě jeden výlet, a to na pastviny Postalm. Za vjezd na panoramatickou silnici vedoucí na parking musíte zaplatit 16 €/auto. Z parkoviště se můžete vydat vlevo po červený nebo vpravo po žlutý. My se vydali po žlutý. Cesta vede krásnou krajinou mezi loukami s výhledy na hory. Potkáte horské chaty, kde si můžete dát něco dobrého k jídlu nebo pití (platí se pouze v hotovosti), volně se pohybující stáda krav, které se rády nechají pohladit, až se jich pak nemůžete zbavit. Kousek dál po žluté potkáte volně se pasoucí koně, několik laviček, kde se můžete kochat výhledy na okolní hory. Dokonce se zde nachází i ferrata, na kterou my jsme nešli, jelikož jsme si po sobotě chtěli dát oddych. Po tomto krásném výletu jsme už opravdu vyrazili směr Praha regenerovat bolavé svalstvo po sobotním výkonu.

Pastviny Postalm

Pastviny Postalm