Černá Hora

7.7.2020

5. den - Ulcinj, Stari Bar, Sveti Stefan, Budva

Po téměř probdělé noci, kdy jsme strávili několik hodin vybíjením komárů a sledováním podezřelého auta, které zaparkovalo vedle našeho, nás čekal poměrně pohodový den. První zastávkou bylo městečko Ulcinj, kde už byly poprvé vidět nějaké náznaky turistů. Stánky s nafukovačkami, suvenýry, ale stále dle našeho názoru poměrně liduprázdno. V Ulcinji žije cca 61 % Albánců a v létě sem přijíždějí především rekreanti z Kosova. Hlavní zajímavosti je Stari Grad (Staré Město), který je ale poněkud zchátralý díky zemětřesení z roku 1979.

Odtud jsme se vydali do pohoří Rumija, kde jsme chtěli vyšlápnout na vrchol. Kvůli tomu, že jsem na internetu před dovolenou nenašla skoro žádné informace o trekách v Černé Hoře, jsem si naivně myslela, že si dojedeme autem až pod vrchol (google maps se tvářily, že to jde), ale z mé představy mě vytrhla po několika kilometrech silnice ve velmi špatném stavu. Tak jsme to raději otočily. Alespoň nějaké hezké výhledy jsme po cestě potkali.

Město Ulcinj

Díky neprůjezdnosti silnice jsme ale objevili městečko Stari Bar, které jsme původně v plánu vůbec neměli. V areálu záhadných ruin (někteří místní je nazývají tzv. "černohorské Pompeje"), kam zaplatíte vstupné 2 €/osoba, vás po největších zajímavostech provedou zelené šipky. Najdete zde několik zrenovovaných budov, krásná zákoutí i vyhlídky na pobřeží. Určitě stojí za prohlídku! U východu se můžete vydat vlevo do krásné uličky s několika restauracemi a obchůdky s místními produkty. My si vybrali restauraci Konoba Bedem, kde jsme ochutnali jejich specialitu pivo Nikšićko s džusem z granátového jablka. Kolem městečka Bar roste kolem 100 000 olivovníků, mnohé jsou starší než tisíc let a když si do mapy zadáte Stara Maslina, navigace vás dovede k prastarému olivovníku (vstup 1 €/osoba), který je ve věku 2000 let zřejmě nejstarší strom pevninské Evropy a jeden z nejstarších svého druhu na světě.

Stari Bar - "Černohorské Pompeje"

Stari Bar

Prastarý olivovník Stará Maslina

Podél pobřeží jsme vyrazili směr obec Sveti Stefan a zároveň i opevněné ostrovní vesnici Sveti Stefan spojené s pevninou úzkým náspem. Jedná se o změť kamenných vilek z 15. století nad úchvatnou pláží s růžovým pískem. Ostrov je nyní velmi luxusním hotelovým resortem, kde cena za noc startuje na 1550 €/pokoj. Tudíž není divu, že na krásnou růžovou pláž mají přístup pouze hoteloví hosté. Na druhé straně mostu je ale ještě jedna pláž s červenorůžovými oblázky, kam může každý. Je to krásné místo, které bylo nepřekvapivě vyhlášeno nejvíce fotografovanou černohorskou destinací. Parking u této pláže vyjde na 2 € /hodina.

Sveti Stefan

Přespání jsme měli naplánované v Kempu Budva, kde nám při příjezdu bylo oznámeno, že není otevřený. Pán byl ale moc milý a nechal nás tam za 15 € přespat. Z kempu je to do centra kousek, a tak jsme vyrazili na obhlídku města. Budva je nejvyhledávanější destinací v zemi a ukázkou černohorského turismu. Okolo pláže se táhne promenáda s restauracemi nahuštěnými na sobě a dále od moře probíhá horečná výstavba hotelů. Největší zajímavostí města je přístav plný luxusních jachet a hlavně krásný Stari Grad (Staré Město), jehož kamenné domky a úzké uličky vás uchvátí. My se zde toulali asi hodinku a vyrazili se ještě podívat na tančící baletku a pláž Mogren, která je s městečkem spojena promenádou.

Budva - Stari Grad

Budva - Tančící baletka

Budva - Pláž Mogren

Večeři jsme si dali v restauraci Jadran Kod Krsta, která byla doporučována v našem kapesním průvodci jako velmi oblíbená tradiční černohorská restaurace. Sednout si můžete na molo a kochat se okolními vlnkami moře. Jídlo nás úplně neuchvátilo, asi jsme čekali něco víc. Ceny zde byly průměrné, cca 9 - 15 € za hlavní chod. Atmosféra krásné promenády a přístavu nedaleko starého města to trošku dohnala.