Tanzánie

16.2.2021

4. den - Jozani Forest

Po snídani se jdeme projít po pláži do Paje pro vodu. Pláž je krásná, opravdu dlouhá, táhne se po celém východní pobřeží. Oproti Nungwi jsou zde velmi znatelné rozdíly mezi přílivem a odlivem. Zpět se vracíme autobusem a v plánu je jediné, válet se u bazénu. Je trochu zataženo, takže aspoň není takové vedro. Válení nás baví tak do oběda, a po něm se vydáváme opět busem dala dala č. 340 do národního parku Jozani Forest, jehož hlavní zajímavostí je endemický druh opice - gueréza zanzibarská.

Pláž Paje

Jozani se považuje za poslední pozůstatek původního lesa. Vstupné je 25 000 TZS/osoba (261 Kč) a prohlídka pralesa trvá asi hodinu, je s průvodcem, který si samozřejmě na konci nezapomene říct o tips. Dozvíte se informace o místních stromech, rostlinách a na konci uvidíte i ty očekávané opičky. Lidí se nebojí a jsou roztomilé. V ceně vstupenky je ještě prohlídka mangrovové bažiny, kam ale musíte dojít. Od návštěvnického centra se musíte vrátit zpět na hlavní, přejít ji a jít stále rovně, je to asi 1,5 km. Za nás mangrovy nic moc, příště bychom mohli vynechat. Po cestě k nim se ještě nachází želví záchranná stanice, kterou je také možné navštívit za 10 USD/osoba (235 Kč). 

Opice gueréza zanzibarská

U cesty si kupuju slaďoučký ananas a dala dala busem jedeme zpět do Paje, kde si jdeme dát večeři do restaurace Bausinga. Jídlo je levnější, než všeobecné místní poměry, a moc chutné. Zpět do Bwejuu se bohužel vracíme už po tmě, volíme cestu po pláži. K naší smůle je ale poměrně velký příliv, tudíž se ne všude dá po pláži projít. Musíme se vrátit k hlavní cestě. Hlavně, že se nedoporučuje chodit zde po tmě. Maříkovi do ruky vrazim sprej na komáry, já svítím a svižným krokem upalujeme na naše ubytko. Po chvíli se vracíme zpět na pláž, kde si myslíme, že je to bezpečnější, no nevím. Potkáváme místního týpka, já mám docela strach a tak uháním na ubytko, které už v dáli vidím. Vím, že se Mařík o sebe postará a případně mu uteče.

Východ slunce na pláží Paje